Oct 205 min read

Jedenáctý (Druhý) týden (prázdnin ) hlavně ne v Tamworthu

Krásný dobrý den, Zlatíčka. Jen pro ujasnění na začátek. Tamworth mám pořád ráda, akorát jsem ho tento týden vyměnila za jiný špeky.

V pondělí ráno nás hodil Stuart všechny do Newcastlu k Newcastle beach, kde jsme počkali na ostatní chlapce, abychom mohli jít na pláž. Bylo vtipný, že já a Lydia jsme byly jediný holky, ale tak, to nevadilo. Bylo nádherný počasí, voda teplá, no perfektní den na pláž prostě. A já byla ráda, že jsem se zas s klukama viděla, protože to bylo moc dlouho od rotary kempu.😂 Jsou stejně pošahaný jako předtím, ale to jim odpouštím. A v životě jsem nevypila tolik slaný vody, good soup... Večer jsem se snažila psát blog, ale úplně to nešlo noo, ale zase jsem měla moc energie, protože jsem byla naboostěná z tý pláže.

V úterý jsem psychicky obrečela sand boarding, kterej jsme měli mít dopoledne, ale nekonal se, protože bylo hnusně. I v Maitlandu bylo počasí příšerný. A já psala Santimu, jestli se sejdeme i tak nebo jestli to je jen klučičí den (protože oni- Elias, Mateus a Joao byli celý týden u Santiho) a oni mi napsali, že jen klučičí, takže já, Tadeusz a Lydia jsme šli nakupovat. A došli jsme si na running sushi na oběd. Okolo pátý nás vyzvedl Stuart a jeli jsme domů se převlíct, protože jsme měli Rotary meeting. Lidi, ahhhhh. To bylo ne dobrý 😕 Ty rotariáni se vůbec nezajímali, ani o mě, ani o Tadeusze nebo Lydiu . Ptali se na hrozně blbý dotazy, jako jestli máme myčky v Čechách, nebo jestli mluvíme anglicky. Na to se zeptali i Tadeusze. No prostě šílený. Jakmile se vrátím domů a bude můj Rotary meeting, tak fakt veřejně poděkuju za to, v jakým super klubu můžu být, protože lepší jsem opravdu mít nemohla. Později, po meetingu, jsem se od kluků dozvěděla odpověď, kterou jsem předpokládala na to, jak by to bylo, kdybyste jednalo jen o mě.. ale co se dá dělat že 🤷🏼‍♀️ No a pak mě večer dostala nějaká divná nálada, takže úterý jako úplně zabitý nebylo.

Středa nebyla o moc lepší, protože taky bylo hnusný počasí a navíc jsem se netěšila na rotary akci, kterou oni pořádali. Byla to asi pěti kilometrová procházka, akorát že, rotariáni nezájem a Tadeusz a Lydia prostě nemluví, takže jsem si pak nasadila sluchátka a vibovala Taylor. Tohle skončilo okolo jedenáctý a my mysleli, že půjdeme do kina, to taky nedopadlo, protože ani jeden se nezorientovali s organizováním věcí a já vím, že já bych to dala, ale já se nevyznám v Maitlandu, protože tam nebydlím. Takže bummer pro mě. Každopádně když jsme přijeli zpátky dom, pustili jsme si Moanu a já si večer šla zabalit můj bordýlek, kterej se mi podařilo za těch pár dnů udělat.

A konečně přišel moment na který jsem se celý prázdniny těšila. Ve čtvrtek mě Stu hodil na nádro v Maitlandu a já si sjela do Newcastlu kde mě hned vyzvedla Kačenka!!!!!!!!!! Já jsem s ní. My na sebe čuměly jak kdyby nám uletěly včely a málem jsme se obě rozbrečely na místě. Hej my jsme v Austrálii!! To bylo emocí 😭 a pak jsme rovnou stihly dřívější vlak do Gosfordu, takže jsem jen vyměnily vlak a mohly jsme jet. Ona na mě čekala, takže se ještě stavila v obchodě pro energeťáčky a borůvky. To byl úplatek. No a začalo se drbat. My byly jak slepice a nejlepší na tom bylo, že nám nikdo nerozuměl. Mluvit tady česky je jak mít nějakou vymyšlenou kódovou řeč, který nikdo nerozumí a cítíte se úplně hustě. Pak ještě bus do Wamberalu a jsme na místě určení. Kačenky host rodina, je definice aussie rodiny. Táta vypadá jak můj otec za deset let, její host mamka je stejná s běháním a cvičením jak ta moje, surfujou, táta s mladší dcerou oba dva hranou na kytaru, Albi umí úžasně zpívat a žijou v baráku obklopeným zahradou s jezírkem. Pak tam mají taky výřivku a garáž asi s deseti prknama. Po obídku jsme si vzaly neoprény a jely na pláž surfovat. To bylo jak návrat domů. Jako teda aussie vlny nejsou přátelský, ale šlo to. A taky jsem viděla dvě velryby na horizontu 🥰 No a večer jsme šly ostříhat moje vlasy. A ty reakce jsou k nezaplacení. Už zas nejsem dlouhovlasá, tadá!! Nakonec mi Kačule udělala henna tetování a pak vytuhla jako první 😂

V pátek byly vlny špatný na surf, takže jsme si vzaly jen plavky a ručníky a kačenky mamka nás hodila na pláž s tím, že jsme měly asi dvě hoďky volna. No a co udělají dvě 17-ti letý holky? Najdou něco na tiktoku a natočí to. Jsme se rozhodly pro Viana trend a bylo to hrozně roztomilý. A aspoň jsme se zabavily. Pak mě polo vzbudila Při, která nás zatáhla do vody, daly jsme poslední koupačku a jely jsme nakupovat! Dámy a pánové, já byla poprvý v op/thrift shoppu aneb sekáči. A bylo to úžasný. Takže jsem nakupovala a peněženka nebrečela🥹 A když jsme tu měly Vařící díl s Německem, Česko bych samozřejmě vynechat nemohla že. Já z toho asi začnu dělat Elino vaření, tak jak Sheldon má Zábavné vlajky v Teorii velkého třesku. Long story short, bramboráčky numero už ani nevím. Jako nebyly moje nejlepší, ale pořád z nich táhlo Česko, takže účel splnily😂 A po véče výřivka a drbání všeho možnýho- v češtině.

Den D, dámy a pánové. Vstát, nasnídat se, oblíct a jet na pláž se projít. Nebylo hezký, ale bylo přesně takový to hnusný dobrý počasí na pláž. Já si nemohla odpustit hned začít krákat I don't wanna live forever(Zayn, ft.Tay), protože to bylo přesně takhle. Myslely jsme, že uvidíme velryby, to se ale nepoštěstilo, takže jsme obešly kopečky Wamberalu a pak na místo konání k Robin. Tam už byly přípravy v plným proudu, ale s Kačenkou jsme pomohly hodně. Okolo druhý jsme jely s Pru a Albi domů, převlíct se a dát si nějakej polo oběd a jely jsme zase zpátky, tentokrát už na ostro. Lidi, já byla ve svým živlu. To bylo jak v Domečku a tak mi to chybí. Ale měli jste nás v jednu hodinu vidět s Kačenkou pospolu, my myslely, že se zabijeme navzájem z toho stresu 🤣 Ale zvládly jsme to a za ty penízky si nemůžu stěžovat vůbec. Oslava opravdu moc povedená a všichni nás chválily a všechno, ale nejlepší byl byl moment, kdy my v devět řekly, že končíme, sundaly zástěry, převlíkly se do hezkých outfitu a běžely na pláž ( ten barák byl 5min od moře). Tma, jen světla z domečků okolo, Mamma Mia písničky a dvě sedmnáctiletý holky, který ječely text těch písniček a nechápaly, že jsou spolu a v Austrálii. To byl teprve moment. A tohle bych mohla dělat každej den , do konce mýho života. Když jsme se vrátily, jely jsme domů a šly spát... Takhle to bylo.

No a neděle loučení. Co vám na to mám říct. Ale Kačenka se mnou jela na nádro, protože ta si jela do Sydney, takže jak jsme se potkaly, tak jsme se rozloučily. Musím říct, že jsem ani nebyla smutná, že bych brečela, ale to je asi proto, že vím, že se s ní zas uvidím a obě to víme. Takže já si počkala na vlak a dala si pět hodin do Tamworthu. Skoro celou dobu jsem měla dvousedačku pro sebe, takže jsem se roztáhla a říkala jsem, že už sem nikoho nepustím. Taky jsem se snažila psát blogýsek a něco jsem napsala, ale ne moc. V Tamworthu mě vyzvedli meine host párents a já si dala klidnej nedělní večer s mentální přípravou na novej Term ve škole a technicky Year 12!!!

Já nevím, jestli tady mám ještě nějak popsat tenhle týden, asi všichni chápeme z mých emocí, že už se to jinak nedá popsat, že. Takže já to tady ukončím. Užijte si fotečky.