Čtyřicátý čtvrtý týden s House Music

Ela Fišerová
Jun 15
8 min read

Krásný dobrý den Zlatíčka. Pořád žiju a moc se omlouvám, že jsem tři měsíce nic nepublikovala. Nemám k tomu žádný přesný důvod a rozhodně se ke článkům vrátím a dopíši je, ale nebudou v přesném pořadí a spíše se asi zaměřím na takové to víkendové výletěčení. Každopádně, bez dalšího okecávání, vám můžu říct, že s velikou radostí tu máme další týden.

V pondělí nás bylo hrozně mrtvých z oslavy narozenin mojí kamarádky, všechny holky jsme byly unavené a bolelo nás tělo z tancování, takže ve škole jsme tím pádem úplně nepotahal nikdo. Když jsem přijela domů, tak jsem se chtěla jít probírat fotkama právě z oslavy, ale pozor. Věřte nevěřte, mě napsal můj brácha sám od sebe, jestli nechci volat a já mu napsala, že klidně. Jenže pak jsem se podívala na hodinky a na datum a on měl být ve škole, tak jsem mu napsala: "Nemáš být ve škole? Nebo seš nemocnej?" A hned jak jsem tohle poslala, tak se mi ukázala zpráva, že není ve škole,, protože je nemocnej.😂😂 Každopádně tenhle call se proměnil asi do skoro dvouhodinový gossipování o životě a jsem za to nakonec vlastně ráda, protože bratře, jdu si pro tebe. Teď jsme na dobrý vlně, takže ať se připraví na mojí otravnou osobu, hihi. A po tom telefonátu jsem se konečně pustila do těch fotek, který jsou úžasný. A večer jsem si dělala věci do školy, protože jsem měla ještě nějaký resty z biologie, jako vždycky, takže žádná novinka.

V úterý jsme na dramaťáku dělaly kraviny, protože tam někdo z holek vytáhl žraloka aka maskota Sheean-u(jedné z těch našich kolejích) a Bellie si ho natáhla na sebe a začala tam s tím pobíhat po aule. Samozřejmě jsme nemohly vynechat Baby Shark a když tam konečně přišel Fleg(Mr. Fletcher), náš učitel, tak nám dal takovej pohled a jen řekl:"tak se pustíme do práce" a my se všechny pořád smály. To bylo vtipný, to bylo super. Škola se po týhle hodině táhla, hlavně ještě byly zima, takže taky nebylo ideální. Co už ale ideální bylo, bylo to, že mě Saffy zase hodila domů a já jí za tyhle odvozy hrozně miluju. Protože: nemusím půl hodiny čekat na bus, v zimě a pak nemusím půl hodiny sedět v bude plným malejch uřvanejch dětí, který provokujou všechny živý bytosti. Za to: jsem ve vyhřátém autě, s mojí nejlepší kamarádkou, máme písničky naplno a vibujeme při nich a můžeme krásně pokecat. A doma jsem o půl hodiny dřív, takže mám víc času na věci před večeří a po ní mám víc volného času. Takže každopádně jak mě Saff vyhodila doma, já se převlékla a šla pracovat na mojí prezentaci na Rotary, každopádně jen pro Rotary Sunrise a Rotary West, to byly ještě dvě poslední prezentace před mojí závěrečnou v mém klubu First Light.

Středu jsem zase začala Rotary, tentokrát jako guest speaker mluvila Malin, takže jsem si udělala obrázek o tom co říkat a co hlavně neříkat, co třeba říct jinak a nebo co vyzdvihnout. Ve škole jsem moc nepobyla, protože jsem měla jen dvě hodiny a to až od 12:10, ale po škole to bylo vtipný, páč jsme se Saff stíhaly školní bus, který jel do Gunnedah-y, já kterým je její manžel. Manžel jen v uvozovkách, protože ten chlapec je ztracený případ.😂 Tak budu doufat, že až Saffy skončí škola, tak ho pustí, protože ta holka by si zasloužila o tolik víc. A pak jsme se teda ještě zastavily v mekáči pro Frozen Coke, což je asi technicky cocacolová ledová tříšť, což mi úplně odpálilo mozkový buňky, tohle nový zjištění, ale dobrý, pořád žiju. Úplně miluju ty Frozen Cokes, protože malá je 1au$, což není nic jiného už v týhle době a je to mňamka, let's be real. Když jsem se dostala domů, tak jsem doháněla resty do školy a na Rotary, protože jsem si vymyslela takový projekt, o kterým mluvím jako Rotary projekt, aby to nebylo nápadný. Večer po večeři jsme se s Naomi a James-em dívali na State of Origin, což je rugby League/union zápas mezi New South Wales Blues a Queensland Reds. Já jsem si tam zase zpívala australskou hymnu a po první polovině NSW vedli a potom to i vyhráli, takže já byla spokojená. Když se mě N&J na začátku zeptali, komu budu fandit, tak jsem řekla, že týmu, kterej bude mít hezčí kluky, no tak NSW to byl no, to zůstalo aspoň v rodině že jo, když už tu i bydlím.

Ve čtvrtek to bylo takové nemastné neslané. Se úplně nic moc nedělo až na to, že mě že školy vyzvedla Marina a jely jsme k ní domů, kde jsem přespávala. Musím teda říct, že to nebylo ideální, protože mi připadalo, že se jen snažila všechny pomlouvat, což jako chápu, že potřebuješ ventilovat, ale nepomlouvej a rozhodně nepomlouvej lidi, který já mám ráda a jsou mi blízcí. Na druhou stranu bylo zase zvláštní,ale nějak i hezký tam zase být znovu se s Marinou a Jordanem dívat na Brooklyn 99. Nemohla jsem ale jít spát moc pozdě, takže po pár epizodách jsem si šla lehnout, abych měla energii na zítřek.

Páteční brzký vstávání kvůli Rotary velmi ráda přeskočím a jsem tak ráda, že to bylo jen dvakrát za celou mojí výměnu a že náš klub má metingy ve středu. Každopádně jsme tam přijely, Malin tam dorazila chvíli po nás, nachystaly jsme to a pak se šlo konverzovat, což mě teda úplně nebavilo ale tak 15 minutek mě nezabilo. Po snídani jsem to otevřela já, tak se mi prezentace povedla, pak šla Malin a nakonec jsme dostali velký potlesk a pozitivní reakce od všech. Bohužel jsme nemohly zůstat dlouho a musely jsme až skoro vyběhnout z toho Bowllingovýho klubu( stejný místo jako naše meetingy) do školy, kde jsme měly být v 8:20, protože jsme měli poslední nacvičování na House Music, která se konala ten den. House Music je školní soutěž, kde jednotlivé koleje bojují proti sobě a mají si vybrat dvě písničky. Jedna písnička je pro Big group, což jsou ročníky Y10-Y12, takže střední škola. A druhá písnička je pro small group a to byl jen Y12. Téma bylo písničky 2000-2010 a my, jakožto Sheean, měli Accidentally in love ze Shreka na Big group a pak Use Somebody na Small group. Šli jsme na řadu jako druzí po Cuthbert-u a na to, že jsem si myslela, že se nám to hodně povedlo, tak asi úplně ne, protože jsme docela dostali za to bídu a nevím proč, ale dobře no. Nakonec jsme skončili třetí, i když jsme měli skončit poslední, protože Cuthbert, Hamlin a i Nicholls to měli lepší jak my, ale tak aspoň jsme vyhráli pohár za nejlepší fandění (House Spirit). Ale hele, mohla jsem být spolu s mojí skupinkou, všichni si to zase moc užili, ta atmosféra byla nádherná. Bohužel jsem si zapomněla foťáček doma, takže nemám natočeného nic, ale možná, že už nějaké fotky budou na netu a aspoň mám ty po skončení školního dne. To jsme tam měli úplnej photoshoot a moc hezký bylo, že v naší skupince máme mix všech kolejí - 2x Cuthbert(Ari, Skye), 2x Nicholls(Eva, Leyna), 1x Hamlin(Molly), 2x Sheean (Já, Ellie). Joo, trošku se nám naše skupinka rozrostla s tím, že se k nám zase přidala Eva Burke, za což jsem moc ráda, protože to jak jsme se k ní chovaly nebylo vůbec fér. Další dvě holky- Molly, ta se mnou na Zemák a byla jsem moc ráda, že se k nám přidala. Holka je hrozně chytrá a v život to dotáhne daleko, hrozně moc plánuje, je v Student City Council, projekty, je více presidentkou školy, takže klobouk dolů. No a jako poslední se k nám přidala Ellie, která byla ve skupince s Molly a je úplně úžasná. Taková roztomilá, otevřená všemu a hodná. Miluju. Všechny děti se na mě dívaly divně, když jsem v bude ještě jela se třpytkama na obličeji, ale nějak jsem si z toho nic nedělala a když jsem přijela domů a třpytek se chtěla zbavit, tak se mi to vůbec nedařilo. To zase budu třpytky nacházet dva tydny po tom, že... Ale nestěžuju si.

V sobotu ráno mě čekala moje první dlouhá šichta v Hissy Fits a to už od 7:30 a hezky pěkně do 3 odpoledne. Musím říct, že to nebylo vůbec špatný, krizovku jsem měla jen asi okolo dvanáctý, ale nic velkýho a taky jsem myslela na ty peňášky, což taky teda pomohlo-hihi. Zrovna, když jsme měli po té "Rush hour", tak tam přišel jeden týpek s krosnou a dvouma báglama, tak jsem si říkala ale ale, cestovatel a že se ho zeptám kampak a pročpak. On si pak přišel objednat a měl přízvuk, tak jsem se ho zeptala odkud je a on mi řekl ať hádám, tak jsem řekla, že je z Francie(druhá volba byla Španělsko) a on že jo a já že nene. Tak jsem se tam s ním začala bavit a to bylo tak super. Jsem zjistila úplný špekoviny, jako třeba, že sem jel za prací, ale dostal padáka, pak že se anglicky učí jen 8 měsíců (a uměl dobře) a nebo, že je tu na rok. Vůbec nevím, kolik mu bylo, jak se jmenoval, nebo z jaký části Francie byl, ale i přes to, to bylo tak super si s ním povídat. Já viděla, že si není jistej, sebevědomí trochu chybělo a taky jsem poznala ten pocit být v nový zemi... bez kamarádů, kde nikoho neznáte, je vám to všechno hrozně cizí.. takže jsem mu pak i dala pár slov útěchy na konec a bylo vidět, jak je rád, takže mi tohle hodně zlepšilo den. Musím uznat, že mě hrozně štve, že jsem se ho nezeptala na instagram, nebo číslo, jen aby prostě měl někoho na koho by se mohl obrátit v případě nouze, protože vím, jaký to je. (A nakonec teda hrozně hezký voněl a ta hnědo-zrzavá mu docela slušela-ehm ehm), každopádně. Bohužel, prostě někdy není souzeno se vidět víckrát než jednou a hele, on mohl taky. If he wanted, he would. I rak mě to pořád trochu mrzí, ale jsem ráda, že jsem ten chat s ním měla a doufám, že z jeho australský noční můry, se stane australaskej sen. Můj oblíbený člověk mě pak vyzvedl z práce, takže jsem si hezky s burritem ze Zambreros vlezla ke Stevovi do jeho Cupra-y a jeli jsme k nim domů, kde jsem ten den přespávala, protože oni se vrátili z 9-ti týdenní dovolený po Evropě a měli mi toho co říct a já taky, že no a právě tenhle víkend byl můj jedinej volném, tak jsem říkala, tak proč ne no a už jsem zase byla u mojí druhý rodinky. To bylo něco. Zase jakoby ožil kousek mě, který doposud spal a já byla ve svým živlu. Jsme si sobě navzájem upovídaly uši, ale hrozně mě to bavilo. Jako jejich dovolená byla krásná, co mi vyprávěli a ty fotky, no opravdu úžasný. Já jsem pak teda navázala Severním Teritoriem a to se jim taky líbilo a když jsme skončili, tak jsme povídali o životě. Mě držtička jela o sto šest, ale aspoň to byly chytrý řečičky. Když jsem jim dala dobrou noc asi okolo desátý a sešla dolů do mýho pokoje a koupelny, vrátily se mi všechny pocity a emoce a málem jsem se tam rozbrečela. V hlavě mi začala hrát Taylor- Back to December a já to fakt málem nedala, ale bylo to nádherný, já zase byla doma. A co bych to byla za člověka, kdybych nezmínila Maximuse, kterej chtěl drbat od tý doby, co jsem vešla dveřmi. To je takovej zlaťáček ten pes, Toho. bych si dovolila ukradnout. Já bych ho tak rozmazlovala normálně... Večer jsem zakončila díváním se něčeho na Netflixu a pak jsem šla spinkat s pocitem, že to bude dobrej a dlouhej spink, protože nemusím vstávat.

Jak jsem napsala řádek nahoře, Nedělní spinkáč byl opravdu vskutku famózní. Já jsem si to dala hezky pěkně do devíti, pak ještě půl hodinka v postýlce, pak jsem se hezky připravila a mohla jsem jít na snídani. Tu jsem teda měla trošku narychlo, protože tím, že byla neděle, tak oni zase měli ten jejich alá kostel, takže jsem musela být připravená na společnost a hádejte co, oni to těm ostatním neřekli, že tam budu, takže to pro ně bylo překvápko. Pro mě teda taky, protože jsem nevěděla, že oni to nevěděli, takže dobrý no. Haha. Zatímco oni měli ten kostel, já jsem pracovala na prezentaci a na tomhle článku. Obídek byl všelijaký a moc dobrý no a pak jsem se zase rozloučila s jejich skupinkou a už jsme zas byli jen já, Steve a Ruth. Jsme si tam ještě povídali a pak mě okolo 4 Steve hodil k Nay&Jamesovi. Musím říct, že to opravdu byl super víkend, kterej jsem si moc užila a jsem hrozně ráda, že to takhle vyšlo.

Úžasný týden, úžasný víkend, mě už nezbývá nic jiného než jen říct - jukněte na fotečky, aby jste měli nějakou představu.