Nov 136 min read

Patnáctý týden už zase na Tour

Krásný dobrý den Zlatíčka, už jsme tady zas s novým týdnem neskutečných zážitků anto že tedy byly..

V pondělí začal princeznu bolet krk, ale udělala jsem si zázvorovo-jablečný čajík a připadala jsem si u toho jak česká mamina (ráno to ještě šlo, to ještě nebylo až moc horko). Nějak jsem to přežila ve škole, ale čaj z rána úplně moc nepomohl, takže jsem si nebyla jistá tím, jestli jít na plavání, nebo ne. Když jsem teda rozhodla, že to dám, páč neumírám, tak se mě pokusil zabít snorkl nebo já nevím, protože já jsem prostě neuměla se snorklem(což je paradoxní jak sviň😂)- na mojí obranu jsem měla ale plavecký brýle a ne ty velký. A samozřejmě jsme také po tréninku neovládala své nohy, protože byly namožený, ale to mi nevadilo.

Jestli jsem si v pondělí myslela, že to je s tím krkem blbý, tak úterý bylo ještě horší. Znáte ten pocit, když se probudíte, máte Saharu v puse, rýmu, ucpanou jednu nosní dírku? To jsem přesně měla já. Šialené, prostě šialené. Každopádně ráno zas čajík, do školy a potom nás Evs svezla do nový kavárny, která se jmenuje Oliver Brown's a vypadá moc hezky. Je to čokoládovna a panečku, to byla chálka. Má to takový tmavě zelený a zlatý barvy a Ádě F by se tam líbilo - tam bysme utrácely naše milióny 😍

Ve středu jsme měli milý probuzení v Rotary, protože prezentaci měla Waki a musím říct, že se zlepšuje a to dost. Po ofiku meetingu jsem vyzpovídala Steva ohledně prázdnin, abych tak nějak věděla a už si rovnou udělala takový předběžný plán a musím říct, ať mám nějakou tu práci, protože s tím, co mám naplánovanýho boj nevyhraju, pokud buud mít takovýhle peníze. A jen chci podotknout, že to rano jsem léčila bolavý krk ledovým chai latté. Ve škole jsem si 3/5 hodin odseděla v knihovně/studovně (díky tomu, že jsem droppnula Hospitality) a po tom mě Marina vzala na Lookout, abych se podívala na Jacaranda-y, který teď kvetou a je to moc hezkej pohled. Večer jsem zapnula mozeček a ještě domýšlela, co bych si mohla dát do mé Wish list 2024 prezentace.

Čtvrtek bych normálně eliminovala z povrchu zemskýho. Aspoň tu první půlku. Prosím pěkně, krásných 38°. Já v tý škole umírala a to s dalšíma X lidma. Plus ještě bylo dusno, takže já přišla domů a hodinu jsem ležela na posteli a ze zadu na mě foukal větrák. Bohužel jsem se musela jít připravit, páč jsme jely, já, Marina a Waki,do Gunnedah-y, kde jsme měly prezentace v Rotary klubu Gunnedah West. Bože můj, jestli mě někdy podvede můj klub First light, tak půjdu do tohohle. Ti lidi byli tak milí, zajímali se o vás, chtěli si s vámi povídat. Na tom, že jsem neměla žádný představy, mě dost dobře tenhle klub překvapil. Jediná špatná věc na tom byla taková, že Gunnedah je hodinu a čtvrt od Tamworthu a když já se rozpovídám, tak to není dobrý kombo. Já jsem introvert na venek, ale jakmile se cítím někde bezpečně a dobře, tak je že mě největší extrovert v místnosti. To se stalo právě tady a tím pádem jsem odjížděli z Gunnedah-y až před devátou (ostatní taky žvanili, já jen šla s davem.😂). Než jsem se dostala domů, umyla se a udělala skin care, bylo okolo jedenáctý no a máti mi napsala, tak jsem byla jakože: nechceš zavolat na 15minutek? Tak prosím pěkně, ten náš rychlý hovor trval asi zas 3/4 hodiny a já šla spát v jednu ráno💅🏼 A co jsem odložila už asi po třetí? Balení na víkend.✨

Páteční ráno vypadalo, jak kdybych šla spát v jednu ráno. (I said what I said) Každopádně, poslední můj čajík do školy, kde už jsem tak neumírala, protože bylo přece jenom 34°🤣 a taky mi bylo líp, takže prášky a krémík na průdušky pomohly. Po škole jsme vzaly Malinu s náma, jely jsme nakoupit a potom domů, kde jsem si dali chvíli voraz, večeři a potom jsme vyrazili do města, do Pubu, jde mělo Rotary zase další ruffle. Já bych nejradši udělala ten happy dance, jak jsem tam vešla, protože tam byli Steve a Ruth, tak jsem hned zabrala místo u nich, dala klid Jordymu& Marině a šla otravovat je😁 Za tu dobu, co jsem si s nima povídala jsem zjistila, že je tolik dalších filmů, která jsem neviděla, protože to byla debata mezi Jordanem&Stevem, já jen seděla uprostřed a hlava mi lítala jak tenisovém míček. A potom se stalo úplně něco nečekanýho. Já jsem dobrovolně šla na fotbalovej zápas 😂 Matheus hrál v Tamworthu, tak jsem ho šli podpořit a taky mu ještě asi po třetí popřát k narozeninám, který ten den měl. Musím říct, že to nebylo špatný a Malina si tam dělala srandu, že bude football mum. Mě to úplně nepřesvědčilo, takže se pořád držím maminy hokejové (normální fotbal a normální lední hokej). Když jsme se vrátili domů, plán byl jasný - zabalit a taky dlouháá sprcha. Povedlo se to, jak jsem si přála a v jedenáct jsme byly s Malinou v posteli a šly spát, protože nás čekalo něco neuvěřitelnýho.

V sobotu prostě budíček ve tři ráno chceš. Ale. Bylo to oprávněně, protože já potřebuju víc času před cestou než někteří jiní. Krásně mi to vyšlo a i se snídaní, takže jsme byly v půl pátý připravené na odjezd. Když jsme se dostaly s Marinou před školu, byly jsme tam první, ani učitel ještě nikde, ale tak jsme chvíli počkaly v autě a když začali chodit lidi, tak jsem se rozloučila s Marinou a vyrazily jsme k busu, kde jsme se po chvíli nalodili a trip mohl začít ✨ No musím říct, že to bylo krásných deset hodin v buse, kde jsem část prošla, připsala, prohačkovala, pročetla a projedla. Jako z Tamworthu do Hervey Bey slušný, ale čekala jsem to horší. Když jsme okolo pátý přijeli, všichni jsme si v kempu dali sprchu(předpokládám), oblíkli se a vyrazili na večeři do tamní alá restaurace. Řeknu to takhle, jídlo je jídlo a to je vše. Po cestě nazpátek jsme se zastavili ve zmrzlinárně a na pokoj jsme přišli kolem osmý a já s Molly jsme byly v devět v postelích a šly spát.😂 Ani jsem se nám nedivila, páč jsme byly úplně zničený z tý cesty, a mě ještě trochu mrzelo, že nebyl čas na to se jít podívat po okolí, ale nedá se nic dělat, to co následovalo v neděli byl lepší špek. Do Hervey Bey se můžu zase vrátit.

Brzký vstávání bylo i v neděli ráno, kdy jsme měly s Molly budíčka na šestou a to jsme si jen došly pro snídani, kterou nám Mr. Forsyth připravil, pak jsme si šly zabalit a převlíct se do plavek, abysme kdyžtak byly připravené. Krásně 7:30 jsme vyjeli všichni na letiště a já už vás nebudu dále napínat, protože jsme odtamtud letěli na Lady Elliot Island, což je první (nejjižnější) ostrov s resortem na Velkém Korálovém Útesu.... Mě pořád překvapuje, jak jsou ty letadla malá, to naše bylo pro patnácti členu skupinu a tím, že nebylo nijak velké, jsem měla možnost sedět vedle naší pilotky a neber tu příležitost že 🥹 Čtyřiceti minutový let byl úžasný, ten výhled, to moře, to jak se blížíte k tomu samotnému ostrovu, to jak vidíte letadlo s první půlkou skupiny před vámi, no prostě nepopsatelný (to slovo budu opakovat pořád a vůbec mě to netrápí). Naše přistávací dráha se skládala z uhlazené, zeschlé trávy a dělila ostrov na dvě části, doslova. Musím říct, že přistání bylo ale hladké a přivítal nás smrad ptačích výkalů, protože ty to tam ovládali. Opravdu tam bylo víc ptáku než lidí, ale byli roztomilí a navíc je nesting season, takže skoro každý pták měl u sebe ptáčátko. Ještě jsme se ani neubytovali a byli jsme ve vodě a tím pádem jsme zahájili naše snorklování. Lidi, to bylo něco neuvěřitelnýho. Ty korály, ty ryby, ta čistá voda. To jsem opravdu čuměla. Nejvíce mě bavily Parrotky (Parrot fish), které tam ty korály okusovaly a bylo hrozně vtipný se dívat na rybu se zuby. Potom jsme viděli milion Butterfly fish, menší rybky, atd., atd.. Oceán měl úžasnou teplotu, proud(EAC) byl trochu cítit, ale ne moc a snorklem jsem se neudusila, takže to taky bylo v pohodě. Jeden z největších highlitů byly želvy. A to, že jich tam bylo. To je tak úžasný zvíře, jak plave v tý vodě. Vždycky, když někdo nějakou viděl, hned zakřičel želva a všichni jsme se sešli kolem ní, samozřejmě jsme jí nechali prostor na odplavání, ale prostě želva. Po prvním potopu jsme se šli najíst a to jsem byla v druhým nebi, protože to jídlo bylo jak z 5* hotelu a odpoledne na nás čekala loď s průhledným spodkem. To mě trochu zklamalo, protože průhledný byl jen jeden pruh uprostřed lodi, ale aspoň jsem seděla na dobré straně, takže jsem viděla více než ostatní v některých chvílích. S tou lodí jsme se přemístili trochu dál do části, kde jsme ještě nesnorklovali a zapíchli to tam. Zase to nebylo vůbec špatný, byly trochu jiný korály, rybičky taky nebyly jak přes kopírák a želv bylo zas mraky. Když jsme se vrátili, dali jsme chvíli v bazénu a potom jsme měli vyučovací okénko s procházkou po ostrově. Tak čistou vodu a pláž jsem neviděla, místo písku tam byl rozlámaný korál s rozbitými mušličkami. Po procházce jsme se šli navečeřet a po ní jsme šli znova na pláž, tentokrát ale kvůli želvám, protože to byl jejich nesting season taky a pár míst bylo označeno kolíkem, což znamenalo želví vajíčka. To jsme ale štěstí neměli a žádnou neviděli, ale tak procházka dobrá. Pak už byl jen čas na sprchu, skincare, znáte to a hurá na kutě!