Sedmý týden se Kukabarama

Krásný dobrý den, Zlatíčka. Máme tu další týden mého nezkrotného dobrodružství a nových zážitků. Jen to pořádek na začátek. I still hadn't gotten swooped by a magpie (ještě na mě žádná Straka neudělala nálet) a to je dobrá věc, protože jejich straky jsou děti ďábla, ale i tak jsou roztomilý na krmení ode mě 🥰

V pondělí se Elina zas předvedla. Někdy minulý týden, jsem si koupila dva nějaký cleansery a jeden s odličovacími účinky, protože mi došlo moje milovaný odličovací mlíko od nivei a co jsem našla v Chemist's Warehouse po škole? Mojí Niveu😩 a já věděla, že jsem to tu už někdy viděla.... Každopádně to vyhozený peníze nejsou, protože to všechno vypotřebuju (girlmath🎀) Aaaa aby toho nebylo málo, tak jsem taky ztratila můj klobouček do školy(Miss Boland to naštěstí neviděla, jinak by mě zabila, ale ten stress)

S úterním ránem přináším ale dobré zprávy, protože se klobouček našel! Prostě zůstal na stole ve škole, tím pádem Pořád žiju! Musím říct, že když budete chtít něco schovat, dejte to kurýrovi. Oni mají prostě nejlepší schovky a takhle jsme našly Jordnovo balíček.

Ve středu jsem pár učitelů omámila českou kulturu, v podobě bramboráčků, protože v Hospitaly class jsme vařili oběd pro učitele a moje skupinka byla nejvíc kulturně založena. Po bramboráčkách jsem utíkala na trhy po kterých jsem jela Flowers od Miley Cyrus, protože jsem utrácela za krásný kytičky, který jsem tam nemohla nechat. A taky ten fakt, že když si je nekoupím sama, tak nikdo(párents se nepočítají). Bohužel jsem neměla vázu, ale jsem silná samostatná žena, takže jsem si dobře poradila. Go Yeti!! No a večer jsem byla schoulená pod peřinou jak pes, protože jsem si neuvědomila, že tu taky můžou být bouřky. Ne, že bych sem jela s tím, že oni tu nemají bouřky a teď tu jedna je, Cžeeee, ale prostě jen jsem nad tím nepřemýšlela.

Teď bych poprosila fanfáry, protože ve čtvrtek byl Sports uniform den, takže jsem nemusela mít ty podělaný silonky!! Jen technická, proč nemůžeme nosit tu sportovní verzi 24/7??? To je mnohem lepší, pohodlnější a líp vypadající... A taky jsme si mohly vzít žlutou mašli do vlasů, což bylo c-u-t-e. Co už nebylo tak moc roztomilý, byl můj spálenej ksichtíček a ano(máti), mažu se, padesátkou, skoro každej den, aspoň ten obličej. Jo a taky bych poprosila fanfáry č.2, protože jsme dokončili naší mini hru s dramaťákem, na který jsme pracovali celej Term🥹 Po škole následovalo další víkendové balení. Teď přes páteční odstavec můžete hádat proč, Sydney to není a už jsem to zas rozhodla na sítě, ale i tak, kdyby stále někdo chtěl 😝

Věc se má tak, že my nemáme třídu na dramaťák a jsme v Hall, což je jako aula pro nás a je tam obří pódium, jiná akustika a blablabla, takže jsem strávili páteční hodinu mluvením a smíchem, Mr.Fletcher z nás byl na větvi, ale už jsme nic nemuseli dělat nebo mít hotovo do nějakýho termínu, takže to bylo v pohodě. Pak jsem to rozsekala já mým - můžu se jít převlíct a odejít o 15 min dřív?(🥹🎀) A hádejte co, prošlo tooo. Když jsem přišla na záchody, Malina už tam byla, takže já si už jen převlíkla šperky, dala víc řasenky a opalováku a mohly jsme utíkat k Marině do auta, pak k nám dom, vzít tašky, jídlo, knížku, reprák a mohly jsme jet vyzvednout Wakanou.

A když jsme se složitě přepočítaly, roadtrippík mohl začít, protože jsme vyrazily do Bonny Hills na Rotary briefing weekend!!! Hip hip hurray, yay! ---Jen bych chtěla říct, že jsem od středy žila na těšením na tenhle víkend a už jsem se na všechny těšila, protože jsem o nich věděla buď od Mariny, nebo z mého stalkovani a nebo z obojího--- Lidí, já se bála, že mě sežere dinosaurus po celou dobu naší jízdy. To byla ta nejvíc nepříjemná jízda v životě+ještě cestou tam byla mlha a když nebudu muset, tak už nikdy. Jely jsme to 3,5 hodiny, mě to připadalo jak 5. Jako opravdu to bylo wild. Ale přijely jsme akorát včas na véču, takže když jsme přišly do jídelny, bylo to jakože: horrified looks from everyone in the room, but im only looking at you🎶(dívala jsem se na Millu, protože byla jediná, kterou jsem zatím znala) Aaaaaa, konečně jsme tady. Daly jsme se tam do řeči s Evropankám a po večeři nás čekal společný program, což byla trivia night(kvíz). Týmy byly zhruba po šesti a co si tak pamatuju, v mým týmu jsme byli já, Leonie z Francie, Santiago z Argentiny, Jess(outbound z Austrálie) a pak Elias aka Elijah z Německa. A jak jinak holky zase vedly ve správných odpovědích😂 po trivie nás ještě učili nutbush, což je country taneček a já ho už trochu umělá předem, protože jsem měla volnou hodinu ve škole a řekla jsem holkám, tak mě ho naučte. A další tanečky nepočítám, protože macarenu, chicken dance, atd umí skoro všichni. Teď přichází ta nejlepší část dne, dámy a pánové, páč následoval volný program. Co si myslíte, že se bude dít, když postavíte kluky z Evropy, Brazílie a latinský Ameriky na trávník... Zlatého bludišťáka tomu, kdo hádal fotbal. Elina nesměla chybět a musím říct, že jsme to s Leo zabily. Přece jen, dvě krásný holky a šikovný taky, i golíčky nám padaly. No a to bych nebyla blondýna, kdybych se jednou nenatáhla pro míč, neuklouzla mi noha a neležela jsem na zemi, ale aspoň to bylo na konci, takže jsem to pak rozdýchávala v pokoji😂 Pokoje stály za prd, holky, se kterýma jsem byla nemluvily, nijak se neangažovaly, takže jsem si večer jen vyčistila zuby, udělala skin care se sprchou a šla spát. Předtím ještě nesměl chybět deep talk s Leonie a já jí začínám mít ráda víc a víc 😍 a ještě jsem taky viděla dva klokany. Si tam ve tmě hopsaly😍

Severní vítr je krutý, ale krutější je spát jen ve spacáku asi v mínusových teplotách, protože se deky na polici přehlídly. Tak snad to bude lepší následující noc. V sobotu nás čekala snídaně, pak povídání o všech pravidlech která nesmíme porušit. Dobrý, pamatovat si 4D je lehký- no driving, drinking, drugs, dating, ale australských 8D, ne děkuji, ale je to prostě všechno na tenhle způsob. Pak následoval morning tea, při kterým jsem pouštěla naší hymnu po tý francouzský a německý( a erice) A Elijah mi bral moje brejle. Já vám říkám, že jestli ty se mnou nepůjdou do hrobu, tak vás všechny budu strašit. Ty brýle jsou moje a nikoho jiného, Vojtěchu, Jakube, Adame, Elijah-o, Bratře. 🤣 Tak, to jsme si ujasnili a můžeme pokračovat. Před obědem jsme měli povídání tentokrát venku a taky takový mini workshop s aborignskou paní, která nás naučila říkat, že - já se jmenuju.... ty se jmenuješ... . No prostě stáli jsme všichni v kruhu, já byla vedle Mariny a to není dobrý. Není to dobrý, protože ta mi hned řekla, kukabara a moje pozornost mi klesla stejně rychle jako na hodině matematiky.😌 Taky jsme dělali cvičení, kde jsme se spojovali s přírodou, ale nakonec z toho vzniklo- Now, take my hand, close your eyes and feel... What was I made fooorrr. Ale respekt a lásku všem. Pak byl ne nebyl, obídek ještě nebyl. Ještě předtím jsme byli s outboundama, který jedou do naší země, takže jsem se bavila s Rosie, která bude v Česku. Taková křehká, vypadá lehce zranitelná, drobounká, ale milá a slušně vychovaná, tak uvidíme, jak to zvládne. A pak byl obídek. A pak to přišlo. Připínáčky!!!! Saka!!!! Fotečky s vlajkama!!!! Nad tím jsme strávili aspoň 30min, ale bylo to super, už nemám tak nahatý sako. Pak další povídání, potom jsme měli afternoon tea i s takovým malým obchůdkem a oblečení bylo 25% off, takže co? Mám novou mikinu😇 ale je příjemná a hezká. A nebyl by to kemp bez bazénu, takže jsme v jeden moment všichni naskákali do vody a cachtali jsme se nevím jak dlouho. Chlapci se nás snažili potopit, bohu žel jim to nešlo skoro vůbec, ale bylo vtipný se na to dívat 😝 no a do večeře jsme měli volnej program, takže nějakej tenis, basket, aussie házená, deep talk s Leonie a ten mě bavil, to bylo dobrý. No a večer jsme hráli flášu, kde mě Elias pořád shazoval ze židle a hrozně ho to bavilo. A potom jsme taky vedli řeč o Evropě a fotbalu, což už nebylo tak zajímavý, ale tak co už 😆

V neděli jsem měla budíček v 4:30 pro nic za nic... Měli jsme jít na pláž a dát si plavání za svítání, ale jelikož Caitlin prý až moc hlučně klepala na dveře, měli jsme to zakázaný. Prostě situace, že máte sraz v pět, jde vás nevím kolik a bez dospělýho a pak vám Marina napíše, že ne, protože jste vzbudili Dianu. Takže díky D.Všichni věděli, že půjdeme plavat, tak asi jako 30 mladých lidí to nedá bez hluku ne?!. No takže ráno bylo na 💩 Ale. Ale. Tím, že nám bylo jasný, že už neusnem, tak jsme si vzali židle a udělali jsme kroužek na trávě, kde jsme hráli ten fotbal a kecali jsme. Jakožto chytří lidé jsme měli asi 5 dobrých argumentů, který bysme kdyžtak použili, ale díky bohu nebylo třeba. Sice to nebylo tak dobrý jako pláž, ale ušlo to. A taky jsme viděli ještě jednoho klokana🥰 a kukabary, ale to už není nic novýho 💅🏼 Po snídani následovalo dobalování a skládání věcí do aut a balení si věcí na další trippík, který byl pro nás připravený. A to byl trippík na pláž!! Kde jsme nemohli plavat, ale dostali jsme povídání o moři, jakože čeho se vyvarovat a co dělat a co nedělat. Aspoň jsme pak do tý vody šli do půlky těla. A pozor, to není všechno. Po pláži nás čekala jízda busem!! Jízda busem do Port Macquarie do koalý nemocnice 🥹 Tam jsme měli komentovanou prohlídku a pak jsme jeli busem zas nazpátek. Jedná koala se tam jmenovala Ella, ale to, co se těm koalam děje je příšerný. Chudáčci malý. A taky se asi začnu identifikovat jako koala, protože jen spí a jí. A ne, nejsou stoned z toho eukalyptu, nebojte se, jsou úplně při smyslech. V buse nazpátek to zabili Starships, Sweet Escape a Only girl in the world. No a potom oběd a cesta domů. Ta taky ještě byla zajímavá (já si teď připadám jak Marvel s podtitulkovýma scénama. Vy jste si mysleli, že už bude konec, ale on ještě není muhahaha). Na cestě nazpátek jsme jely v jednom autě já, Marina a Wakana a v druhým autě Milla, Malin a Sophie (rotexačka) a v jeden moment jsme zastavili na odpočívadle. Nějak jsme prostě kecali a teď že Malina a Milla se jdou proběhnout. Já se otočím a další co vidím, je Milla rozpláclá na štěrku 😭 a pak následoval deseti minutový záchvat smíchu. Ale tak, Milla se chtěla pojit s přírodou, takže by jí mělo být vše odpouštěno. Splash. Pak bylo další kolo záchvatu u nás před barákem, protože to bylo vyzvedávací místo. A teď už je to opravdu konec všeho. Byla to horská jízda od začátku do konce ve všech různých smyslech a nemám slov.

Moc všem děkuju za úžasný vzpomínky a už teď vím, že se zase uvidíme.