Sep 174 min read

Třetí týden v Sydney?!

Krásný dobrý den, Zlatíčka. Máme tu třetí týden mého dobrodružství a pořád zimu a probouzení se za skřehotání papoušků a je to ten nejlepší počítána světě. (A už jsem taky slyšela Kokaburu- najděte si video kokabury a hned vám docvakne, proč jsem to tu zmínila)

Začneme trochu z ostra. V pondělí jsem si po škole zabrala kuchyni a upekla jsem pudingové vlny v podobě muffiny s bílým jogurtem a nastrouhanou čokoládou na vrchu. To byla prosím pěkně moje večeře, protože pak mě vyzvedl můj counselor Peter a jela jsem se vyřádit na tenis!! Ty tréninky by měly být každé pondělí večer a jsem hrozně ráda, že jsem tu raketu vzala. Nevím, co bych tu rok bez tenisu dělala 😂 A musím říct, že na to, že jsem tři týdny nehrála, se mi dařilo docela dobře.

V úterý jsem se rozčilovala nad formulářem, který mi přišel z Rotary o tom, jak se nám v nové zemi daří a zase tam nebylo nic o vízech. Takže jsem se ozvala a doufala jsem, že se mi dostane odpovědi.

Ve středu jsem jela s Marinou na nákupy aka do drogerie a do obchodu podobnému našemu Prior-u, kterému říkají Spotlight (jeden z mých více domovů). Takže penízky lítaly jak jedna báseň... A ten večer jsem se rovnou pustila do háčkování mého obalu na sluchatka, protoze dvoje ztraceny ve dvou mesicich stacila.

Čtvrtek byl ve znamení pečení mrkvových muffinů a balení, protože

Jedeme do Sydney!!! V pátek, hned po škole, jsme udělali dvě rychlé zastávky u mě a Maliny doma a trip mohl začít. Cesta trvala 4 hoďky autem, kdy jsme zpívali vypalovačky od One Direction nebo Taylor Swift. A abychom se dostali k hotelu skoro úplně, museli jsme jet ještě hoďku vlakem, kde jsme porovnávali výslovnost ovoce a zeleniny v češtině, norštině a angličtině. Na hotelu jsem byla já s Malinou a potom Marina s Jordanem. A nebyly by jsme to my, kdybysme si ještě nedali dlouhyyy deep talk. Ani já, ani Malina do ted nevíme, kdy jsme šly spát, ale bylo to dobree.

Není nic lepšího než se probudit v sobotu v sedm ráno. Ne, takhle ne. Není nic lepšího než se probudit v sobotu ráno před sedmou a mít tři nepřečtený zprávy od mamky, taťky a Mariny, s tím, že jsem dostala studentský víza!!! Takže už jsem plnohodnotný australský student. Cestou na trajekt jsme se zastavili v mini kavárničce na snídani a pak už jsme se plavili a plavili. Při plavbě nechyběl Titanic, kde jsem já byla Rose a Malina Jack. Trošičku foukalo, takže byly vlnky a hrozně mi to připomínalo I don't wanna live forever(Zayn, ft. Taylor Swift). A aniž by jsme se nadáli, přijížděli jsme k Sydney Opera House(coooože) pod Harbour Bridge-m. Je to obrovský a úžasný zároveň, já neměla skoro celou dobu slov. To byl můj další moment, kdy jsem si říkala I effin made it. Pak na nás čekalo milé překvapení v podobě lachtana, kterej si válel šunky na vodní straně Opery, byl roztomilej, ale ta vzdálenost byla dobrá. Po všech různých fotečkách a obdivování lachtana jsme se přesunuli lodí do čtvrti Watsons bay, která leží na útesech a to byl teprve výhled na širej oceán.. Další čtvrť kterou jsme navštívili se jmenovala Manly Beach a byla přímo na pláži. Tam jsem měla svou temnou chvilku, protože jsem chtěla surfovat, ale očividně jsem sebou neměla žádný potřebný věcí. Ale i ty vlny by byly dobrý a když jsme si tam s Malinou rachtaly nohy ta voda nebyla ani tak studená.😩 Každopádně jsem si náladičku zpříjemnila obídkem a tamníma trhama. Potom už nám nezbývalo nic jiného než se dostat zpátky k Opeře a vydat se na Pitt street, která je plná obchodů, obchodů a obchodů. A to zas peňášky lítaly. Když jsme se vrátili na hotel, dali jsme si pauzu, véču a vyrazili zase k Opeře, akorát, že v noci. A. To. Bylo. Něco... Cestou nazpátek jsme si dali zmrzlinku a když jsme se vrátili z noční procházky (zatím nejlepší), s Malinou jsme zapadly do postelí, řekly jsme dobrou a spaly jsme jak zabitý.

Všichni by předpokládali, že v neděli budeme smutní, protože odjíždíme. Ona to byla pravda, ale. Ale. Před Newcastle-m jsme zastavili v Reptile park, kde jsme viděli tasmánský čerty, wallaby, Koaly!!, želvy, krokodýli, milion papoušků, ptáčků a hmyzáčků, hady(jednoho jsem si pohladila), psy Dingouše a potom jsme měli štěstí i na ptakopyska 🥹 (ten mě ale zklamal, protože nebyl modrej, neměl oranžovej zobák a neměl klobouček 😭) A klokany jsem si nechala jako poslední, protože: Ty tam byli na volno puštěný, všichni si je tam hladili jak psy a potom tam byl jeden u stromu a nikdo u něj nebyl, tak jsem za ním šla a později jsem zjistila, že to byla ona. Byla hrozně sladká, nechala se hladit a potom za náma přišel jeden chovatel s tím, že měl v ruce směs nakrájenýho ovoce a dal nám to, abychom jí s Malinou nakrmily. To není všechno, protože potom mi řekl, abych si přičupla k ní a dala mojí ruku okolo jejího hřbetu a on pak vzal kousek jablíčka a dal mi ho na tvář, tím pádem když si ho vzala, tak mi dávala pusinky🥹 mě pusinkoval klokan!! A potom jsme taky zjistili, že měla Joey-a v kapsičce🥹 no takze Elině se po tomhle nechtělo odjíždět vůbecm ale musela jsem. V Newcastlu jsme se zastavili v Costco, což je pro ně jako Aldina ve Walcíku pro nás. A bylo to příšerný. Nejvíc americkej obchod. Všechno xxl, nesrovnaný, levný, no byl jako byl to zážitek, ale ne dobrej. A pak už hurá úplně dom🥳 Okolo sedmý jsme vysadili Malinu a já se vrátila domů s nespočtem zážitků.

S tím cestováním se tu už rozjíždim, ale miluju to